Mezinárodní pravidla SAMBO — bojové SAMBO
Oficiální pravidla FIAS, vydání 2023. Překlad: Český svaz SAMBO, z. s. Jde o informativní český překlad; v případě rozporu je rozhodující původní znění schválené Výkonným výborem FIAS. Originál: sambo.sport.
Mezinárodní pravidla SAMBO (dále „Pravidla“) upravují otázky rozhodování soutěží v SAMBO. Vydání je určeno organizátorům, rozhodčím, trenérům a sportovcům. V bojovém SAMBO je vedle hodů, držení a bolestivých chvatů povoleno provádět údery a škrticí chvaty; sportovci nastupují v ochranném vybavení.
Oddíl I. Charakter a způsoby pořádání soutěží
Článek 1. Charakter soutěží
1.1. Podle charakteru se soutěže dělí na:
a) individuální;
b) týmové (družstev);
c) individuálně-týmové.
1.2. Charakter soutěže určuje v každém jednotlivém případě rozpis soutěže (dále „Rozpis“, Příloha 1).
1.3. V individuálních soutěžích se určují pouze individuální výsledky a umístění účastníků v jejich váhových kategoriích.
1.4. V týmových soutěžích se družstva utkávají mezi sebou a podle výsledků těchto utkání se určuje umístění družstev.
1.5. V individuálně-týmových soutěžích se určují individuální umístění účastníků a umístění družstva se stanoví v závislosti na individuálních výsledcích jeho členů podle Rozpisu.
1.6. Pro určení individuálně-týmového umístění na oficiálních soutěžích FIAS se používá součet podle medailí a obsazených míst:
a) nejprve se seřadí družstva, která získala nejvíce zlatých medailí, poté stříbrných, bronzových, pátých a sedmých míst;
b) při stejném počtu medailí a míst obsazují družstva shodné místo. Následující místa se určují od čísla, které vznikne po odečtení družstev se shodným umístěním.
Článek 2. Systémy a způsoby pořádání soutěží
2.1. Oficiální soutěže FIAS v bojovém SAMBO se pořádají systémem s rozdělením do skupin a vyřazováním, bez útěchových zápasů (Příloha 2, 3).
2.2. Pořadí zápasů mezi atlety (družstvy) se určuje losováním.
2.3. Losování na oficiálních soutěžích FIAS (mistrovství světa, kontinentálních mistrovstvích, světových pohárech) se provádí na počítači pomocí softwaru FIAS (rozdělení sportovců probíhá v souladu s Rozpisem).
2.4. Losování se provádí jednou pro všechny kategorie v předvečer prvního dne soutěží na poradě zástupců.
Oddíl II. Účastníci soutěží
Článek 3. Věkové skupiny účastníků
3.1. Účastníci soutěží FIAS v bojovém SAMBO se dělí do těchto věkových skupin:
| Skupina | Ženy a muži |
|---|---|
| junioři (ženy a muži) | 18–20 let |
| dospělí (ženy a muži) | 18 a starší |
3.2. Příslušnost účastníka k věkové skupině se určuje podle roku narození. Rok narození účastníka musí být uveden v Rozpisu.
Článek 4. Váhové kategorie účastníků
4.1. Účastníci soutěží se ve svých věkových skupinách dělí do těchto váhových kategorií (v kg):
| Skupina | Váhové kategorie | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Muži (junioři, dospělí) | 58 | 64 | 71 | 79 | 88 | 98 | +98 |
| Ženy (juniorky, dospělé) | 50 | 54 | 59 | 65 | 72 | 80 | +80 |
Článek 5. Připuštění účastníků k soutěžím
5.1. Připuštění účastníků zajišťuje registrační komise, jejímiž členy jsou: zástupce FIAS, zástupce organizačního výboru, hlavní sekretář a členové komise.
5.2. Podmínky připuštění účastníků k soutěžím i seznam dokumentů předkládaných registrační komisi stanoví Rozpis.
5.3. Účastníci mezinárodních soutěží zařazených do kalendáře Mezinárodní federace SAMBO (FIAS) musí mít mezinárodní licenci účastníka.
5.4. Sportovci musí mít sportovní pojištění na částku nejméně 100 000 USD.
Článek 6. Vážení účastníků
6.1. Vážení má za cíl zjistit, zda váha účastníka odpovídá hranicím jedné z váhových kategorií.
6.2. Účastník smí v dané soutěži startovat pouze v jedné váhové kategorii a věkové skupině.
6.3. Pořadí a čas vážení účastníků se uvádí v Rozpisu.
6.4. Sportovec, který se na vážení opozdí nebo nedostaví, není k soutěži připuštěn.
6.5. Vážení se provádí v předvečer dne soutěží a trvá 1 hodinu.
6.6. Během 1 hodiny před začátkem vážení mají účastníci právo zkontrolovat svou váhu na téže váze, na které bude probíhat oficiální vážení.
6.7. Během oficiálního vážení smí sportovec vstoupit na váhu pouze jednou.
6.8. Za nepředvídaných okolností může být rozhodnutím předsedy technické komise FIAS provedeno dodatečné vážení.
6.9. Vážení provádí skupina rozhodčích jmenovaná hlavním rozhodčím, do níž patří zástupce sekretariátu soutěží a dva rozhodčí.
6.10. Všichni rozhodčí musí být v rozhodcovském úboru.
6.11. Všichni členové skupiny rozhodčích u vážení musí být stejného pohlaví jako sportovci (u mužů pouze muži, u žen pouze ženy).
6.12. Během oficiálního vážení se v místnosti pro vážení smí nacházet pouze sportovci, skupina rozhodčích a lékař.
6.13. Před vážením absolvují všichni účastníci vnější lékařskou prohlídku u lékaře soutěží (lékař musí být v lékařském plášti).
6.14. Sportovec, který má rány, příznaky kožních onemocnění, poruchy nebo poškození pohybového aparátu, není k vážení připuštěn.
6.15. Účastníci se váží ve zvláštní místnosti poloobnažení ve sportovním spodním prádle: muži v trenkách, ženy v trenkách a podprsence.
6.16. Vážení bez oblečení není povoleno.
6.17. Při vážení je účastník povinen předložit cestovní pas země, kterou reprezentuje.
6.18. Váha sportovce musí spadat do hranic dané váhové kategorie, přičemž se zaznamenávají hodnoty pouze na desetiny (jedna číslice za desetinnou čárkou). Například kategorie do 88 kg: 79,1–88,0 kg.
6.19. Rozhodčí u vážení zapisují přesnou váhu sportovce do protokolu (Příloha 4).
6.20. Neodpovídá-li váha sportovce hranicím váhové kategorie, rozhodčí zapíše přesnou váhu a zkratku „NA“ (not applicable — nevztahuje se) a sportovec se vedle podepíše.
6.21. U jména sportovců, kteří se nedostavili, zapíše zástupce sekretariátu zkratku „ABS“ (absent — nepřítomen) a podepíše se.
6.22. Výsledky vážení podepisují všichni členové skupiny rozhodčích.
Článek 7. Povinnosti a práva účastníků
7.1. Účastník je povinen:
a) znát a přísně dodržovat Pravidla a Rozpis soutěže;
b) plnit pokyny rozhodčích;
c) na vyzvání sboru rozhodčích se neprodleně dostavit na žíněnku;
d) při nemožnosti pokračovat v soutěži to okamžitě oznámit sboru rozhodčích;
e) před zápasem i po něm si se soupeřem podat ruku (oběma rukama);
f) chovat se korektně ke všem účastníkům, rozhodčím, osobám pořádajícím a zajišťujícím soutěž i k divákům;
g) nastupovat s krátce ostříhanými nehty;
h) dlouhé vlasy pevně stáhnout do těsného copu nebo „culíku“ dlouhého nejvýše 20 cm;
i) nastupovat v úboru SAMBO a v ochranném vybavení pro bojové SAMBO v souladu s Pravidly (Článek 8);
j) mít lékařské potvrzení o způsobilosti k účasti v soutěžích;
k) mít sportovní pojištění (Článek 5, bod 4);
l) mít licenci FIAS a zaplacený členský příspěvek na aktuální rok;
m) zúčastnit se ceremoniálu vyhlášení vítězů.
7.2. Účastník má právo:
a) obracet se na rozhodčí prostřednictvím zástupce svého družstva; při individuálních soutěžích (není-li zástupce přítomen) obracet se přímo na hlavního rozhodčího;
b) hodinu před začátkem vážení kontrolovat svou váhu na váze pro oficiální vážení;
c) včas dostávat potřebné informace: o průběhu soutěží, program soutěží, změny v programu, složení dvojic dalšího kola, výsledky zápasů apod.;
d) využít během jednoho zápasu 2 minuty na poskytnutí lékařské pomoci;
e) dát gestem nebo hlasem signál, pokud si rozhodčí nevšimnou provedení zakázaného chvatu jeho soupeřem;
f) požádat arbitra o přerušení zápasu (pouze v případě nutnosti lékařské pomoci nebo úpravy úboru).
Článek 8. Úbor a ochranné vybavení účastníka
8.1. Na všech oficiálních soutěžích FIAS je povoleno používat pouze certifikovaný úbor SAMBO a ochranné vybavení pro bojové SAMBO se značkou shody FIAS.
8.2. Úbor účastníka soutěží v bojovém SAMBO zahrnuje: kabátek (kurtku) SAMBO, obuv SAMBO, šortky pro bojové SAMBO a ochranné vybavení. Sportovkyně navíc nastupují v ochranné podprsence a bílém tílku (tílka s obrázky a nápisy, špinavá, roztrhaná a s vytahaným výstřihem nejsou povolena!).
8.3. Kabátky SAMBO speciálního střihu červené a modré barvy a pás se vyrábějí z bavlněné, syntetické nebo kombinované tkaniny.
8.4. Rukáv kabátku musí sahat k zápěstí, šířka rukávu musí po celé délce ponechávat mezi rukou a tkaninou mezeru nejméně 10 cm.
8.5. Pás musí být umístěn v linii pasu atleta, kde se provléká speciálními průřezy, dvakrát obepíná a těsně obepíná trup a vpředu se zavazuje uzlem spojujícím obě obtočení pásu.
8.6. Šosy kabátku musí být pod linií pasu o 25–30 cm; délka konců zavázaného pásu nesmí přesáhnout délku šosu kabátku.
8.7. Na kabátku SAMBO musí být našita nášivka v souladu s Technologickým pasem FIAS pro výrobu nášivek.
8.8. Obuv SAMBO červené, modré nebo kombinované (červeno-modré) barvy se vyrábí z měkkých tkanin.
8.9. Šortky pro bojové SAMBO se vyrábějí z bavlněné, syntetické nebo kombinované tkaniny červené a modré barvy (jednobarevné, bez dalších potisků), vysoké pevnosti (v bojovém SAMBO jsou totiž povoleny úchopy za šortky).
8.10. Nahoře dosahují šortky pro bojové SAMBO k linii pasu, dole musí sahat do poloviny stehna.
8.11. Ochranné vybavení:
a) helma pro bojové SAMBO s otevřenou bradou a obličejovou částí;
b) rukavice pro bojové SAMBO (úderově-úchopové);
c) chrániče na nohy zakrývající přední plochu holeně a šněrování obuvi SAMBO;
d) chránič zubů (kapa);
e) tvrdý chránič (suspenzor / „mušle“);
f) ochranná podprsenka u žen.
8.12. Na oficiálních soutěžích FIAS musí být úbor účastníka bojového SAMBO včetně vnějšího ochranného vybavení jednobarevný — červený nebo modrý. Obuv SAMBO může být kombinované (červeno-modré) barvy.
8.13. Účastníkovi je během zápasu zakázáno mít na sobě tvrdé předměty s výjimkou kapy a tvrdého chrániče.
8.14. K ochraně kloubů je povoleno používat bandáže a tejpy (bandáž nebo tejp na kolenním kloubu je nutné shora zakrýt elastickým chráničem kolene v barvě úboru — červené nebo modré).
8.15. Speciální tejpování zápěstí je zakázáno; povoleny jsou pouze měkké elastické bandáže.
8.16. Je zakázáno používat oblečení (trenky, ponožky, rukávy tílek u žen) přesahující okraje sportovního úboru.
8.17. Účastníci nastupují na slavnostní zahájení, zakončení a vyhlášení vítězů v úboru SAMBO červené barvy bez ochranného vybavení.
Článek 9. Zástupci a trenéři
9.1. Prostředníkem mezi sborem rozhodčích a účastníky přihlášenými danou národní federací je zástupce (vedoucí) družstva.
9.2. Zástupce odpovídá za disciplínu členů družstva a zajišťuje jejich včasný příchod na soutěže.
9.3. Zástupce se účastní losování a je přítomen na poradě zástupců.
9.4. Zástupce má právo podat protest v souladu s Článkem 36.
9.5. Zástupci je zakázáno zdržovat se v soutěžní zóně.
9.6. Zástupci a trenérovi družstva je zakázáno zasahovat do jednání rozhodčích a osob pořádajících soutěže.
9.7. Zástupce družstva nemůže být zároveň rozhodčím dané soutěže.
9.8. Nemá-li družstvo zástupce, jeho povinnosti plní trenér družstva.
9.9. Trenér musí mít licenci FIAS se zaplaceným členským příspěvkem na aktuální rok.
9.10. Během soutěží musí být trenér ve sportovním úboru.
9.11. K sekundování zápasu smí být připuštěn pouze trenér.
9.12. Během zápasu se trenér nachází na speciálně vyhrazeném místě u žíněnky, které během zápasu neopouští a nezasahuje do práce rozhodčích.
9.13. Pobyt v hale, na technické poradě a jiných akcích v pokrývce hlavy je trenérům a zástupcům zakázán.
9.14. Trenér má právo během zápasu upozornit rozhodčí na hodnocení technických akcí zvednutím ruky, aniž by vstal ze svého místa.
9.15. Za porušení Pravidel může být trenér diskvalifikován.
9.16. Po diskvalifikaci je trenér povinen opustit soutěžní zónu do konce akce.
Oddíl III. Sbor rozhodčích a pomocný personál
Článek 10. Složení sboru rozhodčích
10.1. Složení sboru rozhodčích soutěží schvaluje předseda technické komise FIAS.
10.2. Do sboru rozhodčích soutěží patří:
— vedení sboru — hlavní rozhodčí, zástupci hlavního rozhodčího, hlavní sekretář a zástupce hlavního sekretáře;
— rozhodčí (arbitři, postranní rozhodčí).
10.3. Zápas rozhoduje neutrální skupina rozhodčích zastupující tři různé země ve složení: arbitr a dva postranní rozhodčí.
10.4. Každý rozhodčí v trojici rozhoduje o hodnocení akcí samostatně; při projednávání protestů a sporných momentů je povinen zdůvodnit své jednání příslušnými ustanoveními Pravidel.
10.5. Rozhodčí musí mít rozhodcovský úbor licencovaný FIAS a píšťalku.
10.6. Rozhodcovský úbor tvoří bílá košile s různobarevnými rukávy (pravý rukáv červený, levý modrý), bílé kalhoty, ponožky a sportovní obuv.
10.7. Rozhodčí smí použít pouze bílý opasek.
10.8. Náramkové hodinky, náramky, akreditace a předměty na pásu (opasku) jsou zakázány.
10.9. Má-li rozhodčí na odkrytých částech rukou jizvy nebo tetování, může je zakrýt speciálním kompresním (přiléhavým) rukávem tělové barvy.
10.10. Ve zvláštních případech má Výkonný výbor FIAS právo změnit barvu rozhodcovského úboru.
10.11. Národní federace SAMBO pořádající soutěže poskytuje pomocný personál: rozhodčí na kontrole úboru, časoměřiče, technické sekretáře, hlasatele, operátory systému videopřehrávek, lékaře, administrátora aj. (výpočet potřebného počtu rozhodčích a pomocného personálu je uveden v Příloze 5).
Článek 11. Hlavní rozhodčí
11.1. Hlavní rozhodčí řídí soutěže a odpovídá FIAS za jejich pořádání v souladu s těmito Pravidly a Rozpisem.
11.2. Hlavní rozhodčí je povinen:
a) prověřit připravenost prostor, vybavení a inventáře k soutěžím a jejich soulad s požadavky těchto Pravidel;
b) jmenovat skupiny rozhodčích na vážení;
c) zorganizovat losování účastníků;
d) schválit časový harmonogram průběhu soutěží;
e) rozdělit své zástupce a rozhodčí na jednotlivé žíněnky;
f) vést poradu sboru rozhodčích;
g) rozhodnout o diskvalifikaci sportovce;
h) schválit složení dvojic finále a jmenovat skupiny rozhodčích k jejich řízení;
i) včas rozhodnout o protestech podaných zástupci družstev v souladu s čl. 36;
j) zhodnotit práci každého člena sboru rozhodčích a odevzdat zprávu FIAS (Příloha 6) na základě schválených kritérií (Příloha 7, 7.1).
11.3. Hlavní rozhodčí má právo:
a) vyhlásit přestávku nebo ukončit soutěže v případech bránících jejich normálnímu průběhu;
b) v případě potřeby přerušit zápas k projednání sporného momentu, přičemž sám hlavní rozhodčí se projednávání neúčastní;
c) provést změny v programu a harmonogramu soutěží, je-li to krajně nutné;
d) změnit funkce rozhodčích v průběhu soutěží;
e) odvolat rozhodčí, kteří se dopustili hrubých chyb nebo nezvládají své povinnosti, s poznámkou ve zprávě a oznámením předsedovi technické komise FIAS;
f) udělit napomenutí zástupcům či trenérům nebo je diskvalifikovat za porušení těchto Pravidel;
g) změnit pořadí utkání, je-li to nutné.
11.4. Hlavní rozhodčí nemá právo:
a) odvolávat nebo měnit rozhodčí během zápasu;
b) rušit rozhodnutí rozhodcovské trojice;
c) nutit rozhodčího změnit vlastní rozhodnutí nebo vnucovat trojici svůj názor.
11.5. Plnění pokynů hlavního rozhodčího je závazné pro všechny členy sboru rozhodčích, účastníky, zástupce, trenéry apod.
11.6. Z pověření hlavního rozhodčího může jeho funkce vykonávat jeho zástupce.
Článek 12. Zástupce hlavního rozhodčího
12.1. Zástupce hlavního rozhodčího řídí práci skupiny rozhodčích.
12.2. Zástupce hlavního rozhodčího sedí u zvláštního stolu a sleduje dění na žíněnce i práci skupiny rozhodčích.
12.3. Na stole zástupce hlavního rozhodčího je umístěn monitor pro videoprohlížení.
12.4. Zástupce hlavního rozhodčího:
a) sestavuje skupiny rozhodčích pro zápasy na jím kurírované žíněnce a kontroluje jejich činnost;
b) v případě potřeby má právo pozdržet vyhlášení hodnocení technické akce nebo výsledku zápasu (nikoli však po jeho skončení), pokud se názory rozhodcovské trojice rozcházejí nebo pokud s jejich rozhodnutím nesouhlasí, za účelem dodatečného projednání a konečného rozhodnutí;
c) v případě potřeby má právo obrátit se na hlavního rozhodčího za účelem dodatečného projednání sporného momentu a konečného rozhodnutí;
d) na požadavek hlavního rozhodčího přerušuje zápas;
e) rozhoduje o nutnosti vyhlásit čtvrté napomenutí;
f) rozhoduje o vyřazení sportovce ze zápasu;
g) žádá hlavního rozhodčího o diskvalifikaci sportovce;
h) hodnotí práci každého člena sboru rozhodčích na jím kurírované žíněnce a společně s hlavním rozhodčím jim uděluje hodnocení na 7bodové škále (Příloha 7);
i) může hlavnímu rozhodčímu doporučit odvolání rozhodčích, kteří se dopustili hrubých chyb nebo nezvládají své povinnosti;
j) určuje nutnost projednání podnětu trenéra (čl. 9 bod 12);
k) z pověření hlavního rozhodčího může vykonávat jeho funkce.
12.5. Pokud zástupce hlavního rozhodčího nezvládá své povinnosti nebo je z objektivních důvodů nemůže vykonávat, jmenuje hlavní rozhodčí na uvolněné místo jednoho z rozhodčích soutěže.
Článek 13. Hlavní sekretář a zástupce hlavního sekretáře
13.1. Hlavní sekretář řídí práci sekretariátu soutěží:
a) je členem registrační komise;
b) provádí losování;
c) sestavuje program a harmonogram soutěží;
d) vede protokoly soutěží;
e) sestavuje pořadí utkání sportovců po kolech;
f) kontroluje vyplnění protokolů zápasů;
g) zpracovává pokyny a rozhodnutí hlavního rozhodčího;
h) předkládá hlavnímu rozhodčímu výsledky soutěží ke schválení a údaje pro závěrečnou zprávu;
i) poskytuje informace zástupcům, komentátorům a novinářům se svolením hlavního rozhodčího;
j) řídí operační systém pořádání soutěží.
13.2. Zástupce hlavního sekretáře asistuje hlavnímu sekretáři během soutěží a v případě potřeby může vykonávat funkce hlavního sekretáře.
Článek 14. Arbitr
14.1. Arbitr na žíněnce pomocí prostředků rozhodcovské signalizace (píšťalka, gesta a hlasové povely — Příloha 8) hodnotí chvaty a akce sportovců a řídí průběh zápasu v přísném souladu s Pravidly.
14.2. Arbitr:
a) účastní se představení sportovců;
b) píská začátek zápasu a jeho obnovení po přerušeních;
c) přerušuje zápas:
— v případě nokdaunu,
— ocitnou-li se sportovci v poloze „mimo žíněnku“,
— jsou-li v poloze na zemi sportovci nedostatečně aktivní a nečiní reálné pokusy o provedení technických akcí,
— potřebuje-li jeden ze sportovců lékařskou pomoc (arbitr přitom ukáže gesto „Přivolání lékaře“),
— je-li nutné upravit úbor účastníka,
— provádí-li sportovec zakázaný chvat (kromě případu dle čl. 14 bod 3),
— na požadavek jednoho z postranních rozhodčích, považuje-li to arbitr v daném okamžiku za možné,
— na žádost účastníka, považuje-li to arbitr v daném okamžiku za možné,
— potřebuje-li konzultaci v případech, které Pravidla neupravují;
d) zastavuje zápas předčasně:
— při signálu o vzdání se sportovce,
— při vítězství jednoho ze soupeřů „čistým hodem“,
— při vítězství jednoho ze soupeřů z důvodu rozdílu 8 bodů (zjevná převaha),
— při vítězství jednoho ze soupeřů opakovaným nokdaunem,
— při vítězství jednoho ze soupeřů nokautem,
— je-li rozhodnuto o vyřazení sportovce ze zápasu nebo o jeho diskvalifikaci;
e) na signál tabla (gongu) dává zdvojující píšťalku o konci zápasu;
f) podílí se na rozhodnutí o nutnosti vyhlásit čtvrté napomenutí účastníkovi (účastníkům), kteří mají třetí napomenutí;
g) podílí se na vyhlášení výsledku zápasu — uchopí oba účastníky za ruce a zvedne ruku vítěze.
14.3. Porušuje-li pravidla napadený v poloze na zemi, arbitr zápas nepřerušuje a poplácáním po kterékoli části těla sportovce vyzývá k ukončení porušení s vyhlášením napomenutí podle Článků 32–34.
14.4. Porušuje-li pravidla útočící v poloze na zemi, arbitr zápas přeruší a obnoví jej v postoji s vyhlášením napomenutí podle Článků 32–34.
14.5. Jakmile jeden ze sportovců přejde na držení, arbitr provede odpovídající gesto a zahájí odpočet času držení.
14.6. Po uplynutí času držení arbitr odpovídajícím gestem ukáže hodnocení provedeného držení.
a) zaujme-li napadený během držení polohu na hrudi, břiše nebo hýždích, při níž úhel mezi jeho zády v úrovni lopatek a rovinou žíněnky přesáhne 90°, nebo odtlačí-li trup soupeře od svého trupu, nebo ocitnou-li se oba „mimo žíněnku“, je arbitr povinen odpovídajícím gestem zastavit čas držení;
b) přejde-li útočící během držení na bolestivý (škrticí) chvat, je arbitr povinen odpovídajícími gesty zastavit čas držení a poté spustit čas bolestivého (škrticího) chvatu;
c) začne-li napadený během držení provádět bolestivý (škrticí) chvat, arbitr odpovídajícími gesty zahájí odpočet času držení jednomu a bolestivého (škrticího) chvatu druhému sportovci; po uplynutí času držení se zápas nepřerušuje a pokračuje odpočet času bolestivého (škrticího) chvatu;
d) dojde-li během držení u jednoho nebo obou sportovců k silnému krvácení (z nosu, v důsledku tržné rány), arbitr zápas zastaví, započítá plné držení, přivolá lékaře a po ošetření obnoví zápas v postoji.
14.7. Jakmile jeden ze sportovců zahájí bolestivý (škrticí) chvat, arbitr provede odpovídající gesto a zahájí odpočet času bolestivého (škrticího) chvatu. Na jeho provedení je vyhrazena 1 minuta.
14.8. Po uplynutí času bolestivého (škrticího) chvatu arbitr přeruší zápas píšťalkou a obnoví jej v postoji.
14.9. Na další bolestivý (škrticí) chvat zahájený jedním ze sportovců je opět vyhrazena 1 minuta.
a) přejde-li útočící během bolestivého (škrticího) chvatu na držení, jiný škrticí (bolestivý) chvat nebo jinou technickou akci na zemi, nebo unikne-li bránící se z bolestivého (škrticího) chvatu a kontratakuje, odpočet času se zastaví, ale zápas se nepřerušuje;
b) provádějí-li sportovci bolestivý (škrticí) chvat současně, arbitr je povinen odpovídajícími gesty spustit čas oběma sportovcům současně, přičemž čas vyprší pro oba zároveň;
c) přejde-li napadený během bolestivého (škrticího) chvatu sám na bolestivý (škrticí) chvat, arbitr odpovídajícími gesty spustí nejprve čas pro jednoho a poté pro druhého sportovce, přičemž čas se pro oba počítá podle chvatu zahájeného prvním sportovcem;
d) zafixuje-li napadený během bolestivého (škrticího) chvatu soupeře na držení, arbitr bez přerušení času bolestivého (škrticího) chvatu odpovídajícím gestem zahájí odpočet času držení; po uplynutí času bolestivého (škrticího) chvatu arbitr odpovídajícím gestem zruší jeho čas a pokračuje v odpočtu času držení;
e) dojde-li během bolestivého (škrticího) chvatu u jednoho nebo obou sportovců k silnému krvácení, arbitr přeruší jeho čas a přivolá lékaře; po ošetření se zápas obnoví v postoji.
14.10. Nečiní-li útočící během bolestivého (škrticího) chvatu reálné pokusy o jeho dokončení, arbitr přeruší zápas píšťalkou a obnoví jej v postoji uprostřed žíněnky.
14.11. Dojde-li během zápasu k nokautu v důsledku obdrženého úderu nebo ke ztrátě vědomí v důsledku škrticího chvatu, je arbitr povinen:
a) sejmout helmu;
b) vyjmout kapu;
c) přivolat lékaře na žíněnku.
14.12. Dojde-li během zápasu k nokdaunu, je arbitr povinen zastavit utkání a začít odpočet do 10, poté ukázat hodnocení 4 body a prověřit stav sportovce (kritéria viz čl. 23, oddíl A, bod 6), načež v zápase pokračuje, nebo jej zastaví s následným vyřazením sportovce ze zápasu.
14.13. Není-li během zápasu žádná ohodnocená technická akce nebo je stejný počet současně obdržených napomenutí, zápas se v polovině utkání přeruší a rozhodnutím rozhodcovské trojice se určí aktivní sportovec, přičemž jeho soupeři se vyhlásí další napomenutí.
14.14. Nezmění-li se během utkání situace, považuje se sportovec, který obdržel napomenutí, za poraženého.
14.15. Připadá-li bolestivý (škrticí) chvat na polovinu utkání, určení aktivního sportovce proběhne po skončení jeho času.
14.16. Zafixuje-li se v polovině utkání držení, které nepřineslo převahu (soupeř unikl), určení aktivního sportovce proběhne po skončení útoku.
Článek 15. Postranní rozhodčí
15.1. Spolu s arbitrem zápas obsluhují dva postranní rozhodčí.
15.2. Postranní rozhodčí u stolu je při rozhodování usazen za rozhodcovským stolem.
15.3. Druhý postranní rozhodčí je umístěn poblíž pódia (není-li pódium, poblíž žíněnky) na opačné straně žíněnky než postranní rozhodčí u stolu.
15.4. Postranní rozhodčí nesmí během zápasu opustit své pracovní místo s výjimkou doprovodu sportovce nebo na vyzvání zástupce hlavního rozhodčího.
15.5. Postranní rozhodčí:
a) hodnotí akce sportovců a situace a doprovází to stanovenými gesty (Příloha 8);
b) podílí se na rozhodnutí o nutnosti vyhlásit čtvrté napomenutí sportovci (sportovcům) se třetím napomenutím;
c) ve všech případech, kdy je podle jeho názoru třeba zápas přerušit, vstane ze svého místa, upoutá pozornost arbitra a upozorní ho na příslušné momenty zápasu;
d) postranní rozhodčí u stolu kontroluje práci technického sekretáře, operátora tabla a časoměřiče.
Článek 16. Technický sekretář
16.1. Technický sekretář je usazen za rozhodcovským stolem a během zápasu vede rozhodcovský protokol (Příloha 9); po skončení zápasu zapíše součet bodů a čas zápasu a předá protokol sekretáři soutěží.
16.2. Rozhodcovský protokol se vyplňuje takto:
a) hodnocení chvatů se v pořadí provedení zapisují číslicemi: 1, 2 nebo 4;
b) hodnocení za držení se zakroužkuje;
c) zápis hodnocení musí být veden tak, aby bylo možné určit, které hodnocení je poslední (např. za každou technickou akcí kromě poslední se dá znak „+“);
d) předčasný konec zápasu se zapíše znakem „X“ s uvedením času; končí-li zápas předčasně kvůli diskvalifikaci atleta, zaznamená se „X / D“;
e) body za napomenutí se započítávají soupeři a zapisují do rámečku (1. napomenutí — 0, 2. napomenutí — 1, 3. napomenutí — 1); je-li vyhlášeno 4. napomenutí, do rámečku se zapíše X;
f) body za nokdaun se v protokolu zaznamenají zápisem „4KD“;
g) předčasný konec zápasu z důvodu nokautu se zaznamená zápisem „X / KO“;
h) předčasný konec zápasu z důvodu dvou nokdaunů se zaznamená zápisem „X / KD“.
16.3. Za předčasný konec zápasu se považuje:
a) čisté vítězství;
b) vyřazení účastníka (účastníků) ze zápasu za další porušení Pravidel nebo rozhodnutím lékaře;
c) vyřazení účastníka (účastníků) ze soutěží (diskvalifikace);
d) nedostavení se účastníka (účastníků) k zápasu.
16.4. Při předčasném konci zápasu se v protokolu zaznamená jeho čistý čas.
16.5. Při vyřazení sportovce lékařem se zaznamená čistý čas a níže (lomítkem) se zapíše 2′ — vyčerpaný čas na poskytnutí lékařské pomoci.
16.6. Při určení výsledku zápasu se do příslušných kolonek protokolu zapíše součet technických bodů a bodů za napomenutí soupeři získaných každým sportovcem; jméno vítěze se zakroužkuje.
16.7. Jiné záznamy v protokolu jsou zakázány.
16.8. Při týmové soutěži vede technický sekretář protokol týmového utkání (Příloha 10).
Článek 17. Operátor elektronického tabla
17.1. Operátor je usazen za rozhodcovským stolem a zobrazuje na elektronickém tablu informace o zápase:
— váhová kategorie;
— informace o sportovcích (příjmení, jméno, země);
— čistý čas zápasu;
— hodnocení technických akcí poté, co trojice rozhodčích vynesla rozhodnutí;
— počet napomenutí;
— elektronické stopky pro odpočet času držení nebo bolestivého chvatu;
— celkový čas ošetření sportovce lékařem;
— čas zpoždění sportovce po prvním vyzvání na žíněnku;
— jméno vítěze;
— v týmových soutěžích vede skóre utkání.
Článek 18. Časoměřič
18.1. Časoměřič je usazen za rozhodcovským stolem a při poruše systému zdvojuje činnost operátora tabla:
— měří čas zápasu, držení, bolestivých (škrticích) chvatů a poskytování lékařské pomoci;
— zaznamenává stopkami zpoždění nástupu účastníka na žíněnku po prvním vyzvání;
— při absenci elektronického systému dává úderem na gong signál o konci zápasu;
— vede ruční tablo.
18.2. Při přerušení zápasu časoměřič na píšťalku arbitra zastaví stopky a na další píšťalku je znovu spustí, čímž měří čistý čas zápasu.
18.3. Přeruší-li se zápas kvůli zranění sportovce, časoměřič zastaví hlavní stopky a na signál arbitra spustí přídavné stopky měřící čas na poskytnutí lékařské pomoci.
18.4. Jakmile arbitr během zápasu spustí čas držení, časoměřič spustí přídavné stopky a měří čas držení.
18.5. Jakmile arbitr spustí čas bolestivého (škrticího) chvatu, časoměřič spustí přídavné stopky a měří jeho čas.
Článek 19. Hlasatel
19.1. Hlasatel oznamuje program a pořadí soutěží, představuje účastníky dalšího zápasu a oznamuje výsledek každého zápasu.
19.2. Představení účastníků probíhá takto: postupně se uvádí — sportovec v červeném úboru — příjmení a jméno — země — sportovec v modrém úboru — příjmení a jméno — země. Příklad: „Sportovec v červeném úboru — Ivanov Ivan, Bulharsko. Sportovec v modrém úboru — Petrov Petr, Rusko.“
19.3. Výsledek se oznamuje takto: postupně se uvádí žíněnka, na níž utkání proběhlo — příjmení a jméno vítěze — země. Příklad: „Na žíněnce A zvítězil Ivanov Ivan, Bulharsko.“
19.4. Hlasatel sděluje informace v angličtině a v jazyce země, kde se soutěže konají.
Článek 20. Rozhodčí na kontrole úboru účastníků
20.1. Rozhodčí na kontrole úboru je povinen:
a) upozornit účastníky na pořadí nástupu na žíněnku;
b) podle protokolů určit sportovce dalšího utkání;
c) identifikovat sportovce podle jeho akreditace;
d) prověřit soulad úboru a ochranného vybavení účastníků: přítomnost značky shody na úboru a vybavení; stav úboru a vybavení (barva, absence poškození); přítomnost a stav nášivky na kabátku (soulad s požadavky FIAS, poškození, hrubé prvky); délku a šířku rukávu po celé délce (atlet rozpaží a poté paže sepne před sebou, přičemž se do každého rukávu postupně vkládá speciální přístroj); pevnost a linii uložení pásu a délku jeho konců; délku šosu kabátku vpředu i vzadu; barvu, stav, délku a šířku šortek; barvu, stav a pevnost šněrování obuvi; systém fixace helmy (na temeni, týlu a pod bradou) a její velikost; kontrolu zápěstí na absenci tvrdých tejpů (elastické bandáže jsou povoleny); systém fixace rukavic; velikost chráničů na holeně; přítomnost kapy; přítomnost tvrdého chrániče u mužů a ochranné podprsenky a tílka u žen; při použití chrániče kolene jeho barvu a stav (poškození, hrubé či tvrdé prvky);
e) prověřit úbor trenérů nastupujících k sekundování (sportovní úbor, uzavřená sportovní obuv, absence pokrývky hlavy a svrchního oděvu).
Článek 21. Lékař soutěží
21.1. Lékař soutěží patří k pomocnému personálu a působí na soutěžích v souladu s těmito Pravidly.
21.2. Lékař soutěží:
a) rozhoduje o připuštění účastníků k vážení;
b) je přítomen u vážení a provádí vnější prohlídku účastníků;
c) dohlíží na dodržování hygienických požadavků v místech soutěží;
d) sleduje účastníky v průběhu soutěží;
e) na požadavek arbitra poskytuje lékařskou pomoc sportovci přímo na žíněnce;
f) vydává závěr o možnosti či nemožnosti pokračování zápasu nebo soutěží sportovcem i o jeho účasti na vyhlášení vítězů a neprodleně to oznámí hlavnímu rozhodčímu s předložením potvrzení pro sekretariát.
21.3. Na poskytnutí lékařské pomoci během jednoho zápasu má sportovec celkem nejvýše 2 minuty.
21.4. Lékařská pomoc se poskytuje přímo na žíněnce (na jejím okraji).
21.5. Během zápasu se lékařská pomoc poskytuje pouze v případech poranění (tržné rány, odřeniny) odkrytých částí těla a v případě poranění prstů rukou.
21.6. Při poskytování lékařské pomoci je porušení úboru zakázáno.
21.7. Ve výjimečných případech se při ošetření poraněné části hlavy (tržná rána, odřenina) sportovci povolí sejmout helmu.
Článek 22. Administrátor soutěží
22.1. Administrátor soutěží odpovídá za včasnou přípravu a výtvarné vybavení míst soutěží, bezpečnost, umístění a obsluhu účastníků a diváků, ozvučení haly, udržování pořádku během soutěží a zajišťuje všechna potřebná opatření podle pokynů zástupce FIAS.
22.2. Administrátor soutěží odpovídá za přípravu a použitelnost speciálního vybavení a inventáře pro pořádání soutěží v souladu s Články 37 a 38.
Oddíl IV. Pravidla rozhodování
Článek 23. Obsah zápasu
23.1. V bojovém SAMBO je povoleno provádět útočné a obranné akce v určitých polohách sportovců: údery, hody, držení, bolestivé a škrticí chvaty a obrany proti nim.
A. Polohy sportovců
1. V postoji — poloha, při níž se sportovec dotýká žíněnky pouze chodidly (stojí na nohou, na noze).
2. Na zemi — poloha, při níž se sportovec dotýká žíněnky kteroukoli částí těla kromě chodidel:
a) na zádech — poloha, při níž se sportovec dotýká žíněnky oběma lopatkami (nebo se bez zastavení převaluje po zádech); převal — pád sportovce s postupným a nepřetržitým dotykem segmentů trupu žíněnky v důsledku aktivní rotační akce soupeře, bez fixace (bez viditelné pauzy) v některé z poloh „na zemi“ — na boku, na břiše či hrudi, na hýždích, na rameni;
b) „most“ — poloha, při níž je sportovec zády k žíněnce a dotýká se jí pouze hlavou a chodidly;
c) na boku — poloha, při níž se sportovec dotýká žíněnky boční částí trupu (nebo ramenem přitisknutým k trupu), přičemž jeho záda v úrovni lopatek svírají se žíněnkou úhel do 90°;
d) „polomost“ — poloha, při níž je sportovec zády k žíněnce a dotýká se jí pouze hlavou a jedním chodidlem (nebo ramenem a chodidly/chodidlem);
e) na hrudi a na břiše — poloha, při níž se sportovec dotýká žíněnky hrudí nebo břichem a jeho záda v úrovni lopatek svírají se žíněnkou úhel větší než 90°;
f) na hýždích nebo na kříži — poloha, při níž se sportovec dotýká žíněnky jednou (dvěma) hýždí nebo kříží;
g) na rameni — poloha, při níž se sportovec dotýká žíněnky ramenním kloubem.
3. Zápas v postoji — souboj sportovců v poloze „v postoji“.
4. Zápas na zemi — souboj sportovců v poloze „na zemi“.
5. Nokaut — dočasné zhoršení fyzického stavu sportovce v důsledku obdrženého úderu nebo hodu, při němž ztratil schopnost vést souboj a během 10 sekund (odpočet do 10) se nedokázal zotavit.
6. Nokdaun — dočasné zhoršení fyzického stavu sportovce v důsledku obdrženého úderu nebo hodu, při němž ztratil schopnost vést souboj, ale během 10 sekund (odpočet do 10) se dokázal zotavit a zaujmout bojový postoj*.
* Kritéria připravenosti atleta pokračovat v souboji po nokdaunu: jistý postoj (atlet se zvedá do postoje a projevuje připravenost pokračovat); svalový tonus (atlet napětím svalů udrží bojový postoj a brání snaze arbitra jej narušit); reakce zorniček; absence zjevných poranění.
B. Hody
1. Za hod se považuje technická akce, v jejímž důsledku soupeř ztrácí rovnováhu a padá na žíněnku dotykem kterékoli části těla kromě chodidel, tj. ocitá se v některé z poloh „na zemi“.
2. Za nezdařený hod útočícího s pádem, při němž sám padá na hýždě, hruď, břicho, kříž, bok nebo záda, se soupeři body nepřiznávají, pokud nekontratakoval.
3. Protihod — aktivní odpovědní akce napadeného převzetím iniciativy, se zastavením útoku soupeře a/nebo změnou směru jeho pádu.
4. Nedokázal-li bránící se při kontraútoku změnit charakter a směr pádu útočícího a sám padl ve směru jeho hodu, považuje se za provedený hod útočícího.
5. Hodnotí se pouze hody prováděné sportovcem, který je před začátkem hodu (před začátkem pádu soupeře) v poloze „v postoji“; napadený přitom může být na zemi.
6. Hod se považuje za provedený bez pádu, pokud si útočící během hodu (od začátku do dokončení) zachová polohu „v postoji“.
7. Hod se považuje za provedený s pádem, pokud útočící během hodu přejde do některé z poloh „na zemi“ nebo se o ležícího soupeře opře (rukou či nohou) kvůli zachování rovnováhy.
8. Technická akce sportovce v postoji, který soupeře ležícího na zemi zcela odtrhne od žíněnky a otočí kolem podélné či příčné osy (nebo kombinovaně), se hodnotí stejně jako akce provedené z postoje.
9. Jakékoli převracení v poloze „na zemi“ se nehodnotí.
10. Převracení — taktická akce (převrat, rotace) na zemi směřující k vytvoření podmínek pro úspěšné provedení bolestivého, škrticího chvatu nebo držení.
C. Bolestivé chvaty
1. Za bolestivý chvat se považuje fixace rukou nebo nohou soupeře (rukama či nohama) v poloze „na zemi“, která umožňuje provést: přehnutí (páka), rotaci v kloubu (uzel), stlačení šlach nebo svalů (sevření), a nutí soupeře uznat porážku.
2. Jako bolestivé působení lze rovněž použít stlačení trupu soupeře zkříženýma nohama nebo napřimování zkřížených nohou na trupu soupeře.
3. Za začátek bolestivého chvatu se považuje okamžik, kdy útočící fixuje končetinu soupeře s cílem vyvolat bolest.
4. Na provedení bolestivého chvatu je vyhrazena 1 minuta.
5. Bolestivé chvaty lze v zápase provádět v jakékoli poloze („na zemi“ i „v postoji“).
6. Bránící-li se osvobozuje z bolestivého chvatu v postoji, může soupeře házet nebo shazovat na žíněnku, kromě shazování na hlavu.
7. Provedení bolestivého chvatu se ukončuje v případě:
a) přejde-li útočící na škrticí chvat nebo držení;
b) ocitnou-li se atleti v poloze „mimo žíněnku“;
c) porušení pravidel ze strany útočícího;
d) absence aktivních akcí;
e) po uplynutí 1 minuty;
f) po skončení času utkání.
8. Je-li bolestivý chvat fixován na konci utkání, musí být jeho provedení ukončeno současně se signálem o konci zápasu (gong).
9. Bolestivý chvat se počítá jako čisté vítězství, pokud napadený během něj dal signál o vzdání.
a) signál o vzdání se dává hlasitým výkřikem a/nebo opakovaným poklepáním rukou či nohou o žíněnku, o své tělo nebo tělo soupeře;
b) jakýkoli výkřik účastníka drženého v bolestivém chvatu se považuje za signál o vzdání (kromě případu dle čl. 7 bod 2 e).
10. Přerušení zápasu na žádost napadeného v bolestivém chvatu, není-li vyvoláno porušením Pravidel útočícím, se považuje za signál o vzdání.
D. Škrticí chvaty
1. Škrticí chvaty jsou technické akce, při nichž dochází povoleným způsobem ke stlačení krevních cév nebo dýchacích cest, což vede k dočasnému zhoršení fyzického stavu sportovce.
2. Za začátek škrticího chvatu se považuje okamžik, kdy útočící fixuje škrticí úchop.
3. Na provedení škrticího chvatu je vyhrazena 1 minuta.
4. Škrticí chvaty lze provádět v jakékoli poloze („na zemi“ i „v postoji“).
5. Bránící-li se osvobozuje ze škrticího chvatu v postoji, může soupeře házet nebo shazovat na žíněnku, kromě shazování na hlavu.
6. Škrticí chvaty lze provádět rukama, nohama nebo oděvem.
7. Škrcení rukama je povoleno pouze oblastí předloktí škrtící ruky, které nevede ke zkroucení krční páteře.
8. Škrcení rukama ze strany hlavy je povoleno pouze s úchopem ruky a krku soupeře.
9. Škrcení nohama je povoleno pouze se sevřením krku soupeře společně s jeho rukou.
10. Škrcení oděvem je povoleno pouze s využitím klop kabátku soupeře.
11. Provedení škrticího chvatu se ukončuje v případě:
a) přejde-li útočící na bolestivý chvat nebo držení;
b) ocitnou-li se atleti v poloze „mimo žíněnku“;
c) porušení pravidel ze strany útočícího;
d) absence aktivních akcí;
e) po skončení času utkání.
12. Škrticí chvat se počítá jako čisté vítězství v případě ztráty vědomí, nebo pokud napadený během jeho provádění dal signál o vzdání.
a) signál o vzdání se dává hlasitým výkřikem a/nebo opakovaným poklepáním rukou či nohou o žíněnku, o své tělo nebo tělo soupeře;
b) jakýkoli výkřik účastníka drženého ve škrticím chvatu se považuje za signál o vzdání (kromě případu dle čl. 7 bod 2 e).
13. Přerušení zápasu na žádost napadeného ve škrticím chvatu, není-li vyvoláno porušením Pravidel útočícím, se považuje za signál o vzdání.
14. Sportovec, který při provedení škrticího chvatu ztratil vědomí, se vyřadí ze soutěží a jeho soupeři se přizná předčasné vítězství.
E. Držení
1. Za držení se považuje chvat, jímž sportovec po určitou dobu nutí soupeře ležet zády k žíněnce, sám se přitom shora přitiskne trupem k trupu soupeře (nebo k rukám soupeře přitisknutým k trupu). Trup — anatomicky centrální část těla bez hlavy s krkem a bez končetin.
2. Odpočet času držení začíná okamžikem, kdy se útočící přitiskl svým trupem k trupu soupeře (nebo k jeho rukám přitisknutým k trupu) a fixuje jej v poloze „na lopatkách“ (obě lopatky se přitom musí dotýkat žíněnky buď přímo, nebo přes ruce/ruku či nohy/nohu útočícího).
3. Na provedení držení je vyhrazeno 20 sekund.
4. Držení se ukončuje, pokud:
a) držený sportovec přejde do polohy „na hrudi“, „na břiše“ nebo „na hýždích“ (nikoli však „na kříži“), při níž úhel mezi jeho zády v úrovni lopatek a rovinou žíněnky přesáhne 90°;
b) napadený odtlačí útočícího od sebe;
c) útočící přejde na bolestivý (škrticí) chvat;
d) sportovci se během držení ocitnou „mimo žíněnku“;
e) uplyne čas utkání.
5. Držení se počítá jako čisté vítězství, pokud držený během něj dal signál o vzdání.
6. Přerušení zápasu na žádost napadeného v držení, není-li vyvoláno porušením Pravidel útočícím, se považuje za signál o vzdání.
7. Držení se hodnotí 2 body (20 sekund).
8. V jednom zápase lze provést pouze jedno ohodnocené držení.
F. Údery
1. Úder — technická akce prováděná rukama, nohama nebo hlavou do pravidly povolených oblastí těla soupeře s určitou rychlostí a silou, vedoucí k dočasnému zhoršení jeho fyzického stavu nebo ke ztrátě rovnováhy.
2. Údery rukama je povoleno vést kteroukoli částí pěsti (kromě dlaně nebo jejího kořene), loktem, předloktím do přední a boční části hlavy a trupu, na ruce a nohy.
3. Údery nohama je povoleno vést kteroukoli částí chodidla (nártem, hranou, patou), holení a kolenem do přední a boční části hlavy a trupu, na ruce a nohy.
4. Údery hlavou se vedou přední, boční a týlní částí za podmínky, že hlava útočícího i napadeného jsou v helmách.
5. Vést údery v poloze na zemi je povoleno pouze tehdy, jsou-li v této poloze oba atleti.
6. Atlet nacházející se v poloze na zemi smí vést údery soupeři nacházejícímu se v postoji.
7. Úder se považuje za provedený bez pádu, pokud si útočící během úderu (od začátku do dokončení) zachová polohu „v postoji“.
8. Úder se považuje za provedený s pádem, pokud útočící během něj přejde do některé z poloh „na zemi“ nebo se o ležícího soupeře opře (rukou či nohou) kvůli zachování rovnováhy.
9. Údery se hodnotí v případě:
a) ztratil-li soupeř po provedeném úderu rovnováhu s pádem na záda nebo do „mostu“, na bok nebo do „polomostu“, na břicho, hruď, kříž, hýždě nebo rameno;
b) byl-li po provedeném úderu zafixován nokaut nebo nokdaun.
10. Sportovec, který během jednoho zápasu obdrží nokaut nebo dva nokdauny, se rozhodnutím lékaře vyřadí ze zápasu.
11. Zakázanými údery v bojovém SAMBO jsou:
a) úder otevřenou rukavicí nebo kořenem dlaně;
b) úder loktem a hlavou do hlavy soupeře v poloze na zemi u mužů (v poloze na zemi i v postoji u žen);
c) údery prsty.
12. V bojovém SAMBO je zakázáno vést údery:
a) do týlní a temenní oblasti hlavy;
b) do krku (hrdla);
c) do klíční kosti;
d) na klouby rukou a nohou (loket, koleno, nárt) proti přirozenému ohybu i při fixaci napadené končetiny;
e) do zad, kříže, kostrče, do řitního otvoru;
f) úmyslný úder do rozkroku.
Článek 24. Začátek a konec zápasu
24.1. K účasti v zápase jsou sportovci vyzýváni na žíněnku.
24.2. Před začátkem zápasu se sportovec vyzvaný první (v červeném úboru) postaví do červeného rohu žíněnky a jeho soupeř (v modrém úboru) do modrého rohu. Po představení se na gesto arbitra sejdou uprostřed žíněnky a podají si ruku (oběma rukama). Poté udělají krok vzad a na píšťalku arbitra začnou zápas.
24.3. Zápas končí podle času na tablu (musí být synchronizován se zvukovým signálem), při poruše tabla podle ručních stopek.
24.4. Hodnotí se technické akce a porušení provedená do konce času na tablu (při poruše podle ručních stopek), přičemž hodnocení za hod nebo porušení (včetně gesta) může být ukázáno i po skončení utkání.
24.5. Technické akce provedené po píšťalce se nehodnotí.
24.6. K vyhlášení výsledku arbitr přivolá sportovce doprostřed, uchopí je za zápěstí a zvedne ruku vítěze; poté si sportovci podají ruce (oběma rukama) a odejdou ze žíněnky.
Článek 25. Průběh a délka zápasu
25.1. Délka zápasu (předběžné souboje i utkání o medaile) pro dospělé a juniory (muže i ženy) činí 5 minut.
25.2. Odpočet času začíná první píšťalkou arbitra. Čas přerušení se do čistého (skutečného) času zápasu nezapočítává.
Článek 26. Přestávka mezi zápasy
26.1. Odpočinek mezi zápasy musí být nejméně 10 minut.
Článek 27. Výsledek a hodnocení zápasu
27.1. Výsledkem zápasu může být vítězství jednoho a porážka druhého sportovce, případně porážka obou.
27.2. Vítězství může být: a) předčasné; b) po skončení času utkání.
Článek 28. Předčasné vítězství
28.1. Předčasné vítězství se přiznává:
a) za čistý hod — hod bez pádu útočícího, v jehož důsledku napadený stojící „v postoji“ padne na záda (nebo do „mostu“) nebo se v tempu (bez zastavení) převalí po zádech;
b) při signálu o vzdání v bolestivém (škrticím) chvatu nebo v držení;
c) v případě nokautu;
d) v případě dvou nokdaunů;
e) při převaze jednoho ze sportovců o více než 8 bodů (získá-li v zápase o 8 a více bodů více než soupeř);
f) při vyřazení soupeře ze zápasu;
g) při diskvalifikaci (vyřazení ze soutěží) soupeře.
28.2. V těchto případech se zápas zastaví s přiznáním předčasného vítězství a čas konce se zaznamená do protokolu.
Článek 29. Vítězství po skončení času utkání
29.1. Po skončení času se vítězství přizná tomu sportovci, který má více bodů.
29.2. Při rovnosti bodů se vítězství přizná tomu, kdo má více bodů za technické akce (hody, držení, údery).
29.3. Při rovnosti technických bodů se vítězství přizná tomu, kdo provedl kvalitnější chvaty (více chvatů ohodnocených 4 a 2 body).
29.4. Jsou-li všechny ukazatele hodnocení obou sportovců rovny, vítězství se přizná tomu, kdo provedl poslední ohodnocený chvat (1, 2, 4 body).
29.5. Nemají-li oba sportovci technické body, ale mají různý počet napomenutí, vítězství se přizná tomu, kdo má méně napomenutí.
29.6. Při rovnosti napomenutí je poražený ten, kdo obdržel napomenutí jako poslední.
29.7. Mají-li sportovci první napomenutí obdržené v různém čase a druhé (či třetí) napomenutí obdržené současně, je poražený ten, kdo obdržel první napomenutí jako poslední.
29.8. Nemají-li oba technické body a jeden z nich má napomenutí, vítězství se přizná jeho soupeři.
Článek 30. Hodnocení chvatů
30.1. Chvaty útočícího, které mu nepřinesly čisté vítězství, se hodnotí body. Hodnocení hodu závisí na tom, zda byl proveden bez pádu či s pádem, v jaké poloze byl napadený a na kterou část těla v důsledku hodu padl.
30.2. Čtyři body se přiznávají:
a) za hod nebo úder bez pádu, při němž soupeř padl na bok nebo do „polomostu“;
b) za hod nebo úder s pádem, při němž soupeř padl na záda nebo do „mostu“;
c) za nokdaun.
30.3. Dva body se přiznávají:
a) za hod nebo úder bez pádu, při němž soupeř padl na hruď, břicho, hýždě, kříž nebo rameno;
b) za hod nebo úder s pádem, při němž soupeř padl na bok nebo do „polomostu“;
c) za držení po dobu 20 sekund.
30.4. Jeden bod se přiznává:
a) za hod nebo úder s pádem, při němž soupeř padl na hruď, břicho, hýždě, kříž nebo rameno;
b) za druhé a třetí napomenutí vyhlášené soupeři.
Souhrnná tabulka hodnocení hodů a úderů:
| Napadený padá na… | Útočící provádí hod nebo úder bez pádu |
Útočící provádí hod nebo úder s pádem |
|---|---|---|
| záda, „most“ | čistý hod | 4 body |
| bok, „polomost“ | 4 body | 2 body |
| hruď, břicho, hýždě, kříž, rameno | 2 body | 1 bod |
| Napadený v důsledku úderu… | Hodnocení |
|---|---|
| obdrží nokaut | předčasné vítězství |
| obdrží nokdaun | 4 body |
| obdrží druhý nokdaun v zápase | předčasné vítězství |
30.5. Hodnocení technických akcí během zápasu se určuje většinou hlasů rozhodcovské trojice.
Článek 31. Akce u hranice žíněnky
31.1. Během zápasu nesmějí sportovci opustit hranici žíněnky bez svolení arbitra.
31.2. Rozhodnutím arbitra může sportovec opustit žíněnku kvůli výměně úboru SAMBO nebo ochranného vybavení (musí ho doprovázet postranní rozhodčí).
31.3. Poloha „mimo žíněnku“ nastává, pokud:
a) v postoji jeden ze sportovců překročí oběma nohama hranici pracovní zóny žíněnky;
b) na zemi se oba sportovci ocitnou za hranicí pracovní zóny;
c) na zemi má jeden ze sportovců kontakt s plochou za hranicí bezpečnostní zóny žíněnky.
31.4. Polohu „mimo žíněnku“ určuje jeden z rozhodčích, při sporných momentech většina trojice.
31.5. Po ocitnutí se „mimo žíněnku“ se sportovci na píšťalku vracejí doprostřed a pokračují v postoji.
31.6. Hod (protihod) nebo pád po úderu zahájený uvnitř pracovní zóny a ukončený mimo ni, ale v rámci bezpečnostní zóny, se hodnotí za podmínky, že po pádu zůstane trup napadeného zcela v bezpečnostní zóně.
31.7. Hod (protihod) nebo pád po úderu zahájený uvnitř pracovní zóny a ukončený mimo bezpečnostní zónu (kterákoli část trupu napadeného je mimo bezpečnostní zónu) se nehodnotí; nokdaun (nokaut) se však započítává.
31.8. Hod zahájený v poloze „mimo žíněnku“ se nehodnotí.
31.9. Údery vedené v poloze „mimo žíněnku“ se nehodnotí.
31.10. Držení a bolestivý (škrticí) chvat lze spustit, provádět a započítat, dokud má jeden ze sportovců kontakt s pracovní plochou žíněnky a druhý je v rámci bezpečnostní zóny.
Článek 32. Napomenutí
32.1. Za porušení pravidel musí být sportovci vyhlášeno napomenutí.
32.2. Napomenutí se dělí na postupná (1. až 3.) a na napomenutí s hodnocením.
32.3. U postupných napomenutí se při opakovaném porušení Pravidel udělí další napomenutí.
32.4. Každému sportovci lze v jednom zápase udělit celkem nejvýše tři napomenutí.
32.5. Je-li třeba vyhlásit čtvrté napomenutí, sportovec se vyřadí ze zápasu.
32.6. Napomenutí se během zápasu vyhlašují rozhodnutím většiny rozhodcovské trojice.
32.7. Porušení, za která se udělují postupná napomenutí:
| Oblast | Porušení |
|---|---|
| Vyhýbání se zápasu | volný nebo úmyslný výstup z pracovní zóny v postoji či na zemi; pasivita (vyhýbání se úchopu v postoji, odmítání útočných akcí, zdržování); falešný útok (přechod na zem bez reálného útoku); vytlačování soupeře z pracovní zóny blokujícím úchopem bez úmyslu hodu; úmyslné porušení úboru (vyhrnování rukávů, rozvazování pásu, rozepínání nebo snímání helmy, rukavic, úmyslné upuštění kapy); imitace zápasu; pasivní obrana v poloze na zemi |
| Zakázané úchopy | úmyslný úchop za helmu, rukavice nebo chrániče; úmyslný úchop za prsty rukou soupeře |
| Porušení disciplíny | neplnění pokynů arbitra; dohadování na žíněnce (s arbitrem, soupeřem, trenérem apod.); opuštění žíněnky bez svolení arbitra (i kvůli lékařské pomoci); zpoždění nástupu — po 30 s od prvního vyzvání: 1. napomenutí; po 1 min: 2. napomenutí; po 1,5 min: 3. napomenutí |
32.8. Za provedení zakázaného chvatu musí být vyhlášeno napomenutí s hodnocením; při opakovaném pokusu o zakázaný chvat se sportovec vyřadí ze zápasu.
32.9. Mezi zakázané chvaty (napomenutí s hodnocením) patří:
| Oblast | Porušení |
|---|---|
| Provedení zakázaného chvatu | úmyslný hod soupeře na hlavu; hody s úchopem na bolestivý chvat („uzel“, „páka“); provedení úderu, bolestivého nebo škrticího chvatu po píšťalce; přímé bolestivé působení (tlak, přehnutí) na páteř a krk; bolestivé chvaty na prsty (rukou i nohou) a na zápěstí; „uzel“ chodidla; „páka“ kolene s přehnutím nohy mimo rovinu jejího přirozeného ohybu; tlak rukama, nohama či hlavou na obličej soupeře; přímé působení loktem či kolenem na kteroukoli část těla soupeře; vedení úderů dlaní nebo kořenem dlaně; vedení úderů z postoje na ležícího soupeře; údery prsty; u mužů — údery hlavou a loktem do hlavy v poloze na zemi, u žen — údery hlavou a loktem do hlavy v poloze na zemi i v postoji; údery do týlní a temenní části hlavy, do krku, klíční kosti, na klouby rukou a nohou (loket, koleno, nárt) proti přirozenému ohybu i při fixaci napadené končetiny; údery do zad, kříže, kostrče, do řitního otvoru; úmyslný úder do rozkroku; údery hlavou, ocitne-li se hlava jednoho ze soupeřů bez helmy |
Článek 33. Vyřazení sportovce ze zápasu
33.1. K vyřazení sportovce ze zápasu dochází rozhodnutím zástupce hlavního rozhodčího, je-li rozhodcovská trojice jednotná nebo podpoří-li názor většiny trojice zástupce hlavního rozhodčího.
33.2. Při vyřazení ze zápasu se zápas zastaví s přiznáním předčasného vítězství soupeři.
33.3. K vyřazení dochází v případě:
a) opakovaného provedení zakázaného chvatu;
b) rozhodnutí lékaře (nemůže-li sportovec pokračovat — nokaut, 2 nokdauny v jednom zápase, nemoc, zranění, zvracení);
c) překročení časových a trestných limitů:
i. nevešel-li se sportovec do 2 minut na lékařskou pomoc;
ii. zpoždění nástupu po uplynutí 2 minut od prvního vyzvání;
iii. po třech napomenutích, je-li třeba vyhlásit čtvrté.
33.4. Při vyřazení sportovec obsadí místo podle svého výsledku k okamžiku vyřazení a body za jeho výsledek jdou do celkového týmového hodnocení.
Článek 34. Diskvalifikace
34.1. K diskvalifikaci (vyřazení ze soutěží) dochází rozhodnutím hlavního rozhodčího, je-li názor trojice jednomyslný nebo podpoří-li názor většiny zástupce hlavního rozhodčího.
34.2. Při diskvalifikaci se zápas zastaví s přiznáním předčasného vítězství soupeři.
34.3. K diskvalifikaci dochází za neetické chování:
| Oblast | Porušení |
|---|---|
| Neetické chování | škrábání, kousání; způsobení zranění soupeři zakázaným chvatem tak, že nemůže pokračovat v soutěži; urážlivé nadávky a gesta vůči soupeři, rozhodčím, účastníkům a divákům; klamání rozhodčích; odmítnutí podání ruky na začátku či konci zápasu; nedostavení se sportovce na vyhlášení vítězů (kromě případů dle čl. 21 bod 2 f) |
34.4. Při diskvalifikaci sportovec nezíská individuální umístění ani medaili a body za jeho výsledek nejdou do týmového hodnocení.
Článek 35. Pořádání týmových soutěží
35.1. Týmové soutěže FIAS se pořádají systémem s rozdělením do skupin a vyřazováním, bez útěchových zápasů.
35.2. Způsob pořádání, složení družstva, váhové kategorie a možnost výměny členů družstva v průběhu soutěží určuje Rozpis.
35.3. Vážení účastníků týmových soutěží se koná v předvečer.
35.4. Pořadí utkání mezi družstvy se určuje losováním.
35.5. Minimální složení družstva v každém utkání musí být větší než polovina plného složení.
35.6. Váhová kategorie, kterou začínají zápasy v každém kole, se určuje losem na společné technické poradě.
35.7. K představení nastupují družstva na žíněnku v zástupu po jednom, od nižší váhové kategorie k vyšší.
35.8. Po nástupu se na signál arbitra družstva seřadí do jedné řady čelem ke středu žíněnky.
35.9. Hlasatel představí družstva (bez představení jednotlivců). Poté družstva odejdou v zástupu a na žíněnce zůstanou sportovci vylosované váhové kategorie; hlasatel je představí a arbitr na píšťalku zahájí zápas.
35.10. Účastníkovi přihlášenému k utkání, který nenastoupil k představení družstva, se počítá nedostavení a je vyřazen ze soutěží.
35.11. Po skončení zápasu hlasatel oznámí výsledek a představí účastníky dalšího zápasu.
35.12. Po posledním utkání jsou družstva pozvána na žíněnku a seřadí se do jedné řady čelem ke středu.
35.13. Po vyhlášení vítězného družstva odcházejí na gesto arbitra družstva v zástupu protisměrně k podání rukou.
35.14. Při nenasazeném účastníkovi nebo jeho nedostavení se jeho soupeři počítá předčasné vítězství s časem 0.00.
35.15. Vítězem týmové soutěže je družstvo s vyšším počtem vítězství jednotlivců. Při rovnosti rozhoduje dodatečný souboj, jehož váhová kategorie se ihned vylosuje.
35.16. Přesáhne-li počet vítězství jednoho družstva polovinu z celkového počtu zápasů, soutěž se ukončí, zbývající souboje se ruší a vyhlásí se vítěz.
35.17. U týmových soutěží pořádaných vyřazovacím způsobem se použijí základní ustanovení Přílohy 2.
35.18. Družstvům, jejichž složení kleslo pod hranici danou Rozpisem kvůli vyřazení účastníků lékařem, se místo určí podle výsledku dosaženého k okamžiku vyřazení.
35.19. Místo se družstvu neurčuje, vznikla-li situace nedostavením k vážení nebo vyřazením účastníků hlavním rozhodčím za porušení Pravidel.
Článek 36. Protesty
36.1. Protest lze podat v souvislosti s hrubým porušením Pravidel při rozhodování zápasu nebo při vzniku mimořádné situace.
36.2. Postup podání:
a) protest proti porušení Pravidel podává zástupce družstva hlavnímu rozhodčímu písemně přímo během soutěží s uvedením porušených bodů Pravidel;
b) protest proti mimořádné situaci (porušení Rozpisu, pořadí vážení a losování, sestavování dvojic, dezinformace od oficiálních osob apod.) se podává ihned po jejím vzniku písemně, aby sbor rozhodčích mohl operativně rozhodnout s minimální újmou pro průběh a výsledky.
36.3. Projednání:
a) protest proti rozhodování projednává hlavní rozhodčí se všemi rozhodčími dané schůze společně s předsedou technické komise FIAS nebo jeho zástupcem;
b) při projednání mimořádné situace musí být přítomny osoby, které porušení způsobily, a předseda technické komise FIAS nebo jeho zástupce.
36.4. Rozhodnutí:
a) rozhodnutí o protestu proti rozhodování se zástupci sdělí během soutěží a neovlivňuje konečný výsledek zápasu;
b) rozhodnutí o ostatních protestech se sdělí ve lhůtách umožňujících nápravu s minimální újmou pro průběh a výsledky.
Oddíl V. Vybavení míst soutěží
Článek 37. Žíněnka SAMBO
37.1. Žíněnka SAMBO se skládá z matrací a potahu o rozměru 11 × 11 metrů.
37.2. Matrace se vyrábějí z pružného syntetického materiálu a musí mít tloušťku 5 cm.
37.3. Potah je ze syntetické tkaniny a musí být hladký (bez hrubých švů), ale ne kluzký.
37.4. Potah se pevně napne a bezpečně upevní.
37.5. Potah musí být dezinfikován.
37.6. Potah má značení:
a) pracovní plocha, na níž probíhají souboje, je kruh o průměru 8 metrů;
b) střed je označen logem FIAS vepsaným do kruhu o průměru 1 metr;
c) dva protilehlé rohy jsou označeny červeně (vlevo od postranního rozhodčího u stolu) a modře (vpravo od něj).
37.7. Plocha, na níž je žíněnka položena, musí být na každou stranu širší nejméně o 1 metr.
37.8. Při soutěžích na více žíněnkách se doporučuje pokládat je těsně bez mezery.
37.9. Při soutěžích na pódiu nesmí jeho výška přesáhnout 1 metr a boční strany musí mít sklon 45° vně.
37.10. Způsobilost žíněnky a vybavení určuje zástupce technické komise FIAS.
37.11. Na všech oficiálních soutěžích FIAS lze používat pouze žíněnky s licencí FIAS.
Článek 38. Inventář pro pořádání soutěží
38.1. Zvukový signál (gong) může být libovolného systému, ale musí znít dostatečně hlasitě.
38.2. Váha pro vážení musí být cejchovaná.
38.3. Stopky musí mít zařízení pro zastavení a spuštění bez vynulování minut a sekund do konce zápasu.
38.4. Pro informování diváků a účastníků se u žíněnky (po obou stranách) umístí elektronické tablo zobrazující hodnocení sportovců.
38.5. Pro pokračování soutěží při výpadku proudu nebo poruše tabla musí být všechny žíněnky vybaveny mechanickými tably, gongy a ručními stopkami.
38.6. Na stole každého zástupce hlavního rozhodčího je monitor připojený k videokameře pro prohlížení záznamů.
38.7. V zóně kontroly úboru musí být přístroje pro kontrolu standardu kabátků.
38.8. U každé žíněnky musí být speciální inventář pro rychlé očištění žíněnky během zápasu a rovněž nádoba (kbelík) na oplachování kapy.
Přílohy
Příloha 1. Rozpis soutěže
1. Rozpis soutěže (dále „Rozpis“), schválený pořádajícími organizacemi, je spolu s Pravidly základním dokumentem, jímž se řídí sbor rozhodčích a účastníci. V opačném případě se sbor rozhodčích řídí Pravidly.
2. Body Rozpisu musí být přesné a vylučovat různý výklad.
3. Rozpis obsahuje tyto oddíly: název soutěže; místo a termín; vedení soutěže (pořádající organizace); čas, místo a postup vážení; čas, místo a postup losování; čas, místo a postup porad s trenéry a zástupci; čas, místo a postup tréninků; program soutěže; ubytování družstev (názvy a kontakty hotelů, podmínky rezervace); podmínky účasti (složení delegací, připuštění, váhové kategorie, věk); podmínky a pořádání soutěží; vyhlášení vítězů a medailistů; postup a lhůty přihlášek; pojištění a lékařské služby; akreditace; rozhodčí; dopingová kontrola; finanční podmínky (licence, ubytování, transfer); vízová podpora; marketing a reklama; doplňující informace; kontakty.
4. Změny a doplnění Rozpisu smějí provádět jen organizace, které jej schválily, nejpozději do začátku losování a s povinným vyrozuměním zástupců všech zúčastněných družstev či všech účastníků.
Přílohy 2–10
Přílohy 2–10 mají grafickou podobu (systém rozdělení do skupin a vyřazování, protokol průběhu soutěží, formuláře protokolů vážení a losování, tabulky potřebného počtu rozhodčích a pomocného personálu, protokol zprávy hlavního rozhodčího, kritéria hodnocení, gesta rozhodčích, rozhodcovský protokol zápasů a protokol týmového utkání). Vzhledem k tomu, že jde o schémata, formuláře a obrázky, uvádíme je odkazem na originál FIAS — viz oficiální dokument na sambo.sport.